Johann Georg Hellmer, Praha, asi 1750
Johann Georg Hellmer, Prague, cca. 1750
cena: na vyžádání
price: on request
Toto violoncello je velmi vzácným exemplářem staré pražské školy. Jeho fotografie jsou otištěné v knize
UMĚNÍ HOUSLAŘŮ V. Pilaře a Fr. Šrámka z roku 1986. Jeho pravost jsem i sám potvrdil atestem v roce 2013.
Korpus má ladný tvar s útlým pasem v C výřezech. Klenby jsou vysoké, ale pěkně plunule kulaté. Elegance a vysoká úroveň
řemeslného zpracování svědčí o skutečném mistrovství svého tvůrce. Nástroj má při svém věku mnohá poškození. V deskách i
lubech je mnoho trhlin, které jsou však většinou dobře opraveny a podloženy patníčky nebo futry. Nyní nevyžaduje žádný zásah.
Přes mnohé retuše je na povrchu velké množství nádherného původního laku s nenapodobitelnou patinou. Dominantní výhodou je
však skvělý zvuk, nosný a krásně barevný.
This violoncello is a very precious example of the Old Prague School. Its photographs are published in the
book UMĚNÍ HOUSLAŘŮ by V. Pilař and Fr. Šrámek from 1986. I also comfirmed the authenticity in a certificate in 2013.
The body has a graceful form with a slim waist in the C bouts. The archings are high, though nicely round and fluent. The
elegance and high quality craftsmenship proves a real mastery of the author. At its age the instrument bares many injuries.
In the plates and ribs there are many cracks, mostly well repaired and secured with cleats or patches. It does not require
any intervention at the moment. Despite a lot of retouching there is still plenty of beautiful original varnish with inimitable
patina on the surface. Moreover, the dominant advantage is a great coulouful and carrying sound.
Johann Georg Hellmer se narodil roku 1687 ve Waldenhofenu (podle E. E. Homolky) či Augsburgu (podle K. Jalovce), zemřel 1770
v Praze. Je pravděpodobné, že do Prahy přišel po roce 1700 za svým krajanem Thomasem Edlingerem. U něho se vyučil spolu s J. U.
Eberlem. Proto má jejich práce podobné znaky. V roce 1741 se mu narodil syn Karel Josef, který po něm později převzal houslařské
řemeslo. 1724 získal měšťanské právo na Malé Straně v Praze. Od roku 1739 pracoval v domě "U zlatého noha" v Tomášské ulici a od
r. 1746 v Novodvorské ulici v Praze III v domě, jehož se stal majitelem.
Pracoval zcela v duchu pražské houslařské školy. Jeho nástroje jsou vysoce klenuté. Používal kvalitní smrkové dřevo a většinou
hladký javor. Někdy pracoval i z očkového javoru. U hlaviček vyřezával na zadní stěně kolíčníku otvor proti A kolíku. Jeho práce
je řemeslně precizní. Lak je většinou neprůhledný, žluto-hnědé až rubínové barvy, položen na klihovém podkladě, často odprýskává.
Jeho nástroje mají dobrý, kultivovaný zvuk.
Johann Georg Hellmer was born in Waldenhofen (according to E. E. Homolka) or Augsburg (according to K. Jalovec), died
1770 in Prague. Probably came to Prague ofter 1700 following his countryman Thomas Edlinger. He learned at him together with
J. U. Eberle. That is why their works look similar. In 1741 was born his son Karel Josef who later took over the craft from him.
In 1724 he became a citizen of Prague's quarter Malá Strana. From 1739 he worked in Tomášská street and from 1746 in Novodvorská
street in Prague III in a house he owned.
J. G. Hellmer worked in the old Prague style. His instruments are highly arched. He used quality fine spruce for his tops and
usually plane maple for his backs, somtimes even bird-eyes maple. On the back sides of the peg boxes he usually carved a hole
facing the A peg. His wokmaship is precise. The varnish is usually opaque of yellow-brown to ruby red, applied on a glue base.
It chips off. His instruments have a good cultivated sound.